5 min. | 29. 4. 2024 | Články
Novela zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, která má přinést možnost rozšíření výkonu funkce správce svěřenského fondu i na investiční společnosti, které nejsou oprávněné přesáhnout rozhodný limit byla ve 3. čtení Poslaneckou sněmovnou ČR schválena.
Novela zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech byla dne 17.4. 2024 Poslaneckou sněmovnou ČR schválena ve 3. čtení jako sněmovní tisk č. 570. Navrhovaná úprava také reaguje na podněty v oblasti správy svěřenských fondů a předpokládaná účinnost je od 1. 7. 2024.
Podle aktuální právní úpravy má oprávnění vykonávat funkci svěřenského správce každá svéprávná fyzická osoba, která není v úpadku a dále je toto právo přiznáno pouze investičním společnostem, které mohou být svěřenskými správci investičního fondu vytvořeného jako svěřenský fond, tak i svěřenského fondu, který není fondem investičním. Novela má přinést možnost rozšíření výkonu funkce správce svěřenského fondu i na investiční společnosti, které nejsou oprávněné přesáhnout rozhodný limit 100 mil. eur, nebo 500 mil. eur, není-li majetek získám s využitím pákového efektu.
Ze současné právní úpravy vyplývá, že investiční společnost neoprávněná přesáhnout rozhodný limit nemůže být správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem. Tato situace se jeví některým subjektům na finančním trhu jako zbytečně restriktivní a narovnáním současného stavu by se zvýšila atraktivita kapitálového trhu, protože by mnohem více investičních společností mohlo vykonávat činnost svěřenských správců.
V ZISIF je využití svěřenského fondu založeno na principu společného investování prostředků a podílení se na vývoji hodnoty svěřenského fondu za účelem zhodnocení investic. Od svěřenského fondu upraveného v občanském zákoníku se svěřenský fond upravený v ZISIF liší tím, že se jedná o investiční fond, který je dohlížen ČNB. Investiční svěřenský fond je fondem kvalifikovaných investorů (§ 101 ZISIF), nesmí sloužit jako prostředek pro investice nabízené veřejnosti a nelze jej vytvořit vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování (§ 148 odst. 1 ZISIF).
Aktuální právní úprava svěřenských fondů jako investičních fondů je koncipována tak, že obmyšlený (beneficient) je současně podle § 95 odst. 1 písm. c) bod 1 ZISIF investorem (kvalifikovaným investorem). Zákon s ohledem na povahu investičního fondu vychází z logiky, že investor a osoba, které má být plněno, musí představovat týž subjekt. U svěřenského fondu, který je investičním fondem může být obmyšleným pouze zakladatel fondu nebo ten, kdo smluvně zvýšil jeho majetek, tzv. přispěvatel. Investoři svěřenského fondu kvalifikovaných investorů tedy investují prostředky pro svůj vlastní prospěch. Je však otázkou, zda je důvodné požadovat, aby obmyšlený musel být vždy investorem a zda by investor nemohl investovat ve prospěch osoby, která není investorem, nečelí investičnímu riziku a je pouze obmyšleným (rodič pro své dítě atp.).
Zdroj: Ministerstvo Financí - závěrečná zpráva RIA a návrh zákona sněmovní tisk č. 570
Autor: Pavel Kolář